Vyrábíme tlakové i beztlakové nerezové nádoby. Naší hlavní výrobní činností jsou návrhy a výroba nerezových celků především do pivovarnického, ale také farmaceutického a potravinářského průmyslu.

nerezové nádoby, nerezové tanky, výroba nerezových celků do pivovarnického průmyslu, nerezová výroba, svařování kovů

Chmel

29. 11. 2019

Další naprosto klíčovou surovinou na výrobu piva je chmel. Chmel (Humulus) je rod rostlin z čeledi konopovité (Cannabidaceae). Jeho plodem je chmelová hlávka. Mezi známé zástupce patří chmel

chmel inox svobodaotáčivý (Humulus lupulus), užívaný v procesu výroby piva, dále například chmel japonský (Humulus scandens). Chmel je vytrvalá rostlina, která plodí cca 20 – 30 let. V pivovarnictví se uplatňuje neoplodněné květenství, ve kterém jsou obsaženy veškeré podstatné látky, z toho důvodu jsou tedy využívány výhradně samičí rostliny.


Rozlišujeme tři základná druhy chmele: Zeleňák – jehož réva je zelená, červeňák, jehož réva je červená až červeno-fialová a pak poločerveňák se zelenou révou a načervenalými řapíky listů. Chmel se dále dělí na odrůdy rané, polorané a pozdní. A v neposlední řadě dělíme chmely také podle oblasti či země původu. Na území ČR se například  pěstují téměř výhradně červeňáky. Nejspíše nejoslavovanější a nejoceňovanější chmel na světě, je Žatecký poloraný červeňák, jehož výjimečná kvalita je daná optimálním poměrem látek v něm obsažených.


Nejvíce chmele se vypěstuje v Německu cca 34 000 tun za rok, následuje USA okolo 23 000 tun, v Číně přibližně 10 000 tun a následuje ČR se zhruba 8 000 tunami ročně. Velké výnosy chmele bývají tradičně také v Polsku, Slovinsku, Anglii, Španělsku a také na Ukrajině.


Chmel se do piva přidává postupně během fáze tzv. chmelovaru, při kterém se vaří scezená sladina (vylouhovaný slad). Nejdůležitější složky chmele jsou pryskyřice, třísloviny a silice a jsou to právě chmelové pryskyřice, jež dávají pivu hořkost. Třísloviny při chmelovaru vysráží bílkoviny a tím pivo pročišťuje – tomuto jevu se říká „lom“. Kombinace pryskyřic a silic dodává pivu typickou vůni a závisí na druhu použitého chmele a toho odkud pochází. Na hořkost piva má podstatný vliv také to, jaký je způsob dávkování chmele a také doba varu chmele. Někdy se zejména při výrobě silných, hořkých, svrchně kvašených piv používá také suché, neboli studené chmelení, kdy se aromatický chmel přidává i v době ležení již vykvašeného piva.


V současnosti už málokterý pivovar používá při vaření piva klasický hlávkový chmel ve formě slisovaných hlávek (u nás tak činí z velkých pivovarů pouze Budvar), obvyklejší je použití chmele ve formě granulí. Jedná se o malé peletky, jež jsou složeny z nadrceného a slisovaného chmele. Chuťově mezi granulátem a hlávkami není žádný rozdíl. Poměrně časté je také použití chmelových extraktů, které slouží například pro lepší pěnivost, regulaci hořkosti či intenzity aroma.