Vyrábíme tlakové i beztlakové nerezové tanky pro pivovarnický, potravinářský, farmaceutický a chemický průmysl. Naší hlavní výrobní činností jsou návrhy a výroba technologických celků pivovaru, produkujeme nerezové pivní tanky, CIP stanice, ležácké tanky, varny a technologie na výrobu piva.

Další naprosto klíčovou surovinou na výrobu piva je chmel. Chmel (Humulus) je rod rostlin z čeledi konopovité (Cannabidaceae). Jeho plodem je chmelová hlávka. Mezi známé zástupce patří chmel

otáčivý (Humulus lupulus), užívaný v procesu výroby piva, dále například chmel japonský (Humulus scandens). Chmel je vytrvalá rostlina, která plodí cca 20 – 30 let. V pivovarnictví se uplatňuje neoplodněné květenství, ve kterém jsou obsaženy veškeré podstatné látky, z toho důvodu jsou tedy využívány výhradně samičí rostliny.

Rozlišujeme tři základná druhy chmele: Zeleňák – jehož réva je zelená, červeňák, jehož réva je červená až červeno-fialová a pak poločerveňák se zelenou révou a načervenalými řapíky listů. Chmel se dále dělí na odrůdy rané, polorané a pozdní. A v neposlední řadě dělíme chmely také podle oblasti či země původu. Na území ČR se například  pěstují téměř výhradně červeňáky. Nejspíše nejoslavovanější a nejoceňovanější chmel na světě, je Žatecký poloraný červeňák, jehož výjimečná kvalita je daná optimálním poměrem látek v něm obsažených.

Nejvíce chmele se vypěstuje v Německu cca 34 000 tun za rok, následuje USA okolo 23 000 tun, v Číně přibližně 10 000 tun a následuje ČR se zhruba 8 000 tunami ročně. Velké výnosy chmele bývají tradičně také v Polsku, Slovinsku, Anglii, Španělsku a také na Ukrajině.

Chmel se do piva přidává postupně během fáze tzv. chmelovaru, při kterém se vaří scezená sladina (vylouhovaný slad). Nejdůležitější složky chmele jsou pryskyřice, třísloviny a silice a jsou to právě chmelové pryskyřice, jež dávají pivu hořkost. Třísloviny při chmelovaru vysráží bílkoviny a tím pivo pročišťuje – tomuto jevu se říká „lom“. Kombinace pryskyřic a silic dodává pivu typickou vůni a závisí na druhu použitého chmele a toho odkud pochází. Na hořkost piva má podstatný vliv také to, jaký je způsob dávkování chmele a také doba varu chmele. Někdy se zejména při výrobě silných, hořkých, svrchně kvašených piv používá také suché, neboli studené chmelení, kdy se aromatický chmel přidává i v době ležení již vykvašeného piva.

V současnosti už málokterý pivovar používá při vaření piva klasický hlávkový chmel ve formě slisovaných hlávek (u nás tak činí z velkých pivovarů pouze Budvar), obvyklejší je použití chmele ve formě granulí. Jedná se o malé peletky, jež jsou složeny z nadrceného a slisovaného chmele. Chuťově mezi granulátem a hlávkami není žádný rozdíl. Poměrně časté je také použití chmelových extraktů, které slouží například pro lepší pěnivost, regulaci hořkosti či intenzity aroma.