Vyrábíme tlakové i beztlakové nerezové tanky pro pivovarnický, potravinářský, farmaceutický a chemický průmysl. Naší hlavní výrobní činností jsou návrhy a výroba technologických celků pivovaru, produkujeme nerezové pivní tanky, CIP stanice, ležácké tanky, varny a technologie na výrobu piva.

fermentační tanky, cylindricko kónické tanky, pivovary, myčky KEG sudů, plničky pivních láhví, nerezové tanky, pivní tanky, ležácké tanky, CIP stanice, nerezový parní vyvíječ

Slad

28. 11. 2019

Ve výrobě piva se v současnosti uplatňuji čtyři základní suroviny: chmel, voda, pšeničné či ječné slady a kvasnice. Slad je pro výrobu piva naprostou nezbytností. Slad se vyrábí z rozličných druhů obilnin,

slad inox svobodanejčastěji se však používá ječmen. Ječmen se jeví jako nejvhodnější sladová obilnina a to jednak z důvodů chuťových, ale také díky tomu, že jednotlivá zrna jsou každé zvlášť obalená slupkami, tzv. pluchami, které jsou dobré pro filtraci.


Při vaření se ze sladu uvolňují uhlohydráty/cukry, jejichž zkvašením vzniká alkohol. Zbytky nezkvašeného cukru a dalších látek, dodávají pivu specifickou chuť. Některé druhy a typy piva obsahují podíl sladované, nebo nesladované pšenice. Někdy se používá v menším množství také žito či oves, což se výrazně projeví na výsledné chuti piva. Při použití ovsa je pivo více zakalené, jemnější a lépe pění. Naproti tomu přídavek žita do sladu chuť zvýrazní a zdrsní.


Někdy se přidává místo sladu cukr, což se stávalo v minulosti zejména v situacích, kdy byl řepný cukr levnější nežli slad. Ačkoliv nám to může připadat nevhodné a pro výrobu určitých druhů piv je to vlastně proti pravidlům, pro zvýšení objemu alkoholu se někdy cukr přidává – tomuto procesu se říká surogace (cukření). Surogace se běžně používá při výrobě silně alkoholových piv jako například Belgických Strong Ale.


Dalšími sladovými surovinami, které jsou spíše nežli u nás běžné ve světě (Asii, Jižní Amerika) jsou rýže a kukuřice.  Oboje suroviny se využívají jako náhražka sladu při výrobě lehkých ležáků, či jiných kvašených alkoholických nápojů.


Složité cukry obsažené v obilí nejsou pivovarské kvasinky schopné rozložit, nicméně jednoduché cukry, na které se ty složité cukry rozloží během klíčení, ty už pivovarské kvasinky rozložit zvládnou. A proto z obyčejného obilí nejdříve musí vzniknout slad. Ve sladovně nejprve dojde k třízení a čištění obilí. Při něm jsou nekvalitní zrna vyřazena. Dalším krokem je máčení obilí, tak aby následně došlo k jeho naklíčení. V dalším procesu se klíčení přeruší a slad se následně suší suchým vzduchem a podle délky a teploty sušení vznikají rozličné druhy sladu: bavorský, plzeňský, karamelový, mnichovský, atd.  Klíčky se odstraní a slad se uskladní.