Vyrábíme tlakové i beztlakové nerezové tanky pro pivovarnický, potravinářský, farmaceutický a chemický průmysl. Naší hlavní výrobní činností jsou návrhy a výroba technologických celků pivovaru, produkujeme nerezové pivní tanky, CIP stanice, ležácké tanky, varny a technologie na výrobu piva.

fermentační tanky, cylindricko kónické tanky, pivovary, myčky KEG sudů, plničky pivních láhví, nerezové tanky, pivní tanky, ležácké tanky, CIP stanice, nerezový parní vyvíječ

Pivovarské kvasnice

30. 11. 2019

Úloha pivovarských kvasnic v procesu výroby piva spočívá v tom, že přeměňují některé druhy cukrů, jako je maltóza, sacharóza a rafinóza, které jsou obsaženy v mladině na etanol a oxid uhličitý. Při kvašení

pivovarské kvasnice inox svobodase v menším množství objevují také vedlejší produkty jako estery a vyšší alkoholy, jež jsou u některých typů piv žádoucí (Weizen, Ale) a u některých naopak nikoliv. Alkohol tedy vzniká právě díky kvasnicím.


Při výrobě piva se uplatňují dva kmeny kvasnic Sacharomyces, přičemž kmen pro svrchní kvašení je nazýván Sacharomyces cervisiae a kmen pro spodní kvašení Sacharomyces carlsbergensis. Hlavní rozdíl těchto dvou příbuzných kmenů kvasnic spočívá hlavně v tom, při jaké teplotě pracují.

 

Kvasnice pro svrchní kvašení optimálně pracují při teplotě 15 – 25 ⁰C, kdy při této vyšší teplotě vznikají navíc i výše zmíněné vonné látky (estery). To je důvod ovocného aroma svrchně kvašených piv. Pro kvasnice jež slouží ke spodnímu kvašení je optimální teplota 8 – 12 ⁰C. Při tomto způsobu kvašení nevznikají aromatické estery a výsledné pivo tak má primárně chmelovou a sladovou chuť a vůni. 

 

Druhotné kvašení pak v menší míře může pokračovat i při teplotách blížících se bodu mrazu a může tak dojít k hlubokému prokvašení, když už pivo „leží“. Při procesu druhotného kvašení už vzniká minimum alkoholu, avšak pivo se přirozeně sytí oxidem uhličitým a získává větší říz. Tento proces trvá v řádu týdnů a kvasnice pomalu pracují, dokud nespotřebují všechen cukr. Někdy se rovněž využívá také kombinace obou druhů kvašení, kdy hlavní kvašení probíhá za vyšších teplot a následně jsou pak přidány kvasnice pro spodní kvašení a pivo se dokvašuje za nižších teplot.

 

Dalším způsobem kvašení je takzvané spontánní kvašení, používané zejména u belgických piv Lambic. Při tomto typu kvašení se používají divoké kvasnice a bakterie, tedy ty, které se přirozeně vyskytují ve vzduchu. Některé pivovary si bedlivě střeží své vyšlechtěné varianty kvasnic před konkurencí.