Vyrábíme tlakové i beztlakové nerezové nádoby. Naší hlavní výrobní činností jsou návrhy a výroba nerezových celků především do pivovarnického, ale také farmaceutického a potravinářského průmyslu.

nerezové nádoby, nerezové tanky, výroba nerezových celků do pivovarnického průmyslu, nerezová výroba, svařování kovů

Kvasný proces při výrobě piva

24. 05. 2019
Moderní výroba piva za pomocí kvasinek byla popsána již roku 1876, Luisem Pasteurem v jeho díle Studie o pivu. Kvasinky jsou jednobuněčné houbové organismy a hojně se využívají v

kvasný proces při výrobě pivapotravinářství, zejména pak při výroba piva, vína a jiných alkoholických nápojů, u jejichž výroby využíváme hlavní schopnost kvasinek - kvašení.

Kvašení neboli fermentace je proces přeměny organických látek (nejčastěji sacharidů), při němž za účasti mikroorganismů a jejich enzymů vznikají látky energeticky chudší. Kvašením získávají mikroorganismy energii podobně jako dýcháním, přičemž kvašení je sice jednodušší, ale také méně efektivní než dýchání.

 
Spontánní kvašení při výrobě piva: spontánní kvašení znamená, že se mladina nechá zkvasit kvasinkami, které se přirozeně vyskytují v okolí. Kvašení probíhá při vyšších teplotách, jde tedy o svrchní spontánní kvašení. Dříve se takto vyráběly veškeré kvašené nápoje. Speciální kmeny kvasnic pro různé druhy piv jsou až pozdějším produktem. Tradice použití divokých kvasinek při výrobě piva přežívá zejména v několika málo Belgických pivovarech za použití dávných receptur.
 
Svrchní kvašení při výrobě piva: pojem svrchní kvašení vychází z toho, jak se chovají kvasnice při  konečné fázi hlavního kvašení. Svrchní kvasnice vyrobí na hladině jakousi "krustu". Svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15–20 °C s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae nebo za pomoci spontánního kvašení. Využívá se k výrobě veškerých svrchně kvašených pšeničných piv. Vznikající kvasnice jsou z hladiny kádě sbírány a zkvašená mladina se následně ukládá do sudů anebo tanků, kde dozrává za přirozené či sklepní teploty po dobu několika dní až měsíců.
 
Spodní kvašení při výrobě piva: spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách, které se pohybují v rozmezí 8–14 °C. Kvašení se účastní kvasinky Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum. Následně pak pivo měsíc či déle leží při teplotách blízkých nule. Mezi spodně kvašená piva patří většina světové produkce. Včetně většiny české produkce.
 
Hlavní rozdíl mezi spodními a svrchními kvasinkami (kromě senzorického vjemu) je v jejich schopnosti zpracovat sacharidy složené z galaktózy, fruktózy a glukózy — zpracovat tedy všechny vyskytující se cukry, díky čemuž se dosáhne lepšímu prokvašení. Svrchní kvasinky tuto schopnosti nemají a díky tomu je pivo svrchně kvašené obvykle sladší s nižším dosažitelným množstvím alkoholu. Svrchně kvašená piva jsou díky vyšší teplotě kvašení nositeli pestrých exotických vůní a chutí, i bez přidání dalších ingrediencí. Spodně kvašené pivo má zase vyšší množství alkoholu, průzračnější barvu a přímočařejší, typickou chuť. Na zdraví!